Tantrický buddhizmus

Keď už som dnes pri tej filmovej téme: nedávno som narazil na youtube na sériu dokumentov od Arnaud Desjardinsa nazvaných "Buddhizmus" "Tantrizmus". Filmy sú čb, boli točené v roku 1963 a sú to zrejme prvé filmy, kde bolo autorovi umožnené filmovať veci skutočne intímneho charakteru. Stoja za pozretie obidva. Ja tu pastujem dve časti "Tantrizmu", kde sa pojednáva o jogínskej tradícii a dokonca je tam krátka pasáž ukazujúca Abo Rinpočheho, ako cvičí tzv. jantra jógu (tib. trulkhor). Podobné zábery sa objavujú aj v inom dokumente Jogíni Tibetu, ktorý vznikol nedávno. Čo je však ešte cennejšie je fakt, že sa v dokumentoch objavujú skutoční majstri, ako je napr. Kalu Rinpočhe, 16. Karmapa, J.S. Dalajláma, Dilgo Khjentse Rinpočhe, Dudžom Rinpočhe a ďalší v období, keď boli ešte mladí. Dokument je v angličtine.

Nech sa páči, ENJOY! :o)))

Demokracia a sloboda slova

Asi trošku odbočím z všeobecnej témy tohto blogu, ale téma islamu je v poslednej dobe hlavne v Európe veľmi horúca. A nie len v Európe, ale celkom ma prekvapilo, že pri protestoch v Tibete napádali protestujúci dve skupiny ľudí: Číňanov a moslimov.
Dejiny islamu sú v podstate plné násilia, však prvý džíhád viedol už samotný prorok. V modernej dobe sa však džihád presúva do undergroundu a islam vedie "partizánsky" boj. Téma islamu je citlivá nie len pre bežných ľudí, ale hlavne pre politikov a duchovných vodcov. Defacto si nemôžu dovoliť priame vyhlásenia na jeho adresu, lebo hneď príde vlna protestov, či už doma v Európe, alebo celkom určite v moslimských krajinách spojená s vyhrážaním sa bombovými útokmi.
Niekedy je to až vtipné sledovať tieto reakcie. Napr. keď sa minulý rok pápež Benedikt vyjadril na adresu islamu, že je to náboženstvo násilia, vypukli silné protesty a popolom ľahlo niekoľko kostolov v prevažne moslimských krajinách. Teda takto protestovali, že to nie je pravda, že nie sú násilní. :o) Príkladov by bolo určite viac.
Horšie však je, že začíname pociťovať neslobodu vyjadrovania. Viď prípad karikatúr v Dánsku. Najnovším jablkom sváru je film holandského politika Geerta Wildersa Fitna (Rozvrat), ktorý cituje poukazy k používaniu násilia v samotnom islame. Je skutočne "husté", keďsa nám cudzí mimo-európsky národ snaží diktovať, čo môžeme zverejniť v tlači, či inom médii a čo nie.
V samotnom Koráne sa píše, že keď moslimovia prídu na územie neveracich, majú ich konvertovať, či po dobrotky, alebo násilím. Ak ich ja na ten druhý krok málo, majú sa usadiť, nemiešať sa s miestnymi a konvertovať ich, keď ich počet narastie. Toto presne sa teraz deje vo veľkých Európskych metropolách a najväčšie problémy s tým má Francúzsko, Nemecko a Holandsko. Viď nedávne nepokoje v Paríži, kde moslimovia žiadajú dokonca menšinové práva!
Tým samozrejme v žiadnom prípade nechcem hádzať všetkých moslimov do jedného vreca!
V záujme protestu proti slobode slova, uverejňujem tu link na vyššie spomínaný film Fitna s českými titulkami. Film je zo servera Pravda o Islámu, ktorý celkom odporúčam. Nech sa páči a pozor, film obsahuje šokujúce zábery.

Práve som si čítal reakcie na film na oficiálnom webe slovenských moslimov. Najprv popierajú, že by boli v islame zakorenené prvky násilia, hovoria o tolerancii islamu k iným náboženstvám a národom a vzápätí:

Holandští muslimští vůdci také apelují na pokoj.

"Zveme je, aby sledovali naši strategii a nereagovali útoky na holandské ambasády nebo turisty," Mohamed Rabbae, vůdce Holandsko-marocké národní rady, sdělil na tiskové konferenci muslimských vůdců v amsterdamské mešitě.

"Útok na Nizozemí, je útok na nás."

Mohamed Al-Šahat Al-Gendi, člen Azharské islámské výzkumné akademie, souhlasil.

"Islám je náboženství, které vyzývá své stoupence, aby akceptovali druhé.

"V islámu není fakt následování jiného náboženství důvodem k nepřátelství, válce nebo násilí."

No Comment!

Skrytý jogín

Ukry svoje telo tým, že ostaneš sám v horskej divočine,
Ukry svoju reč tým, že utneš všetky kontakty a budeš hovoriť veľmi málo,
Ukry svoju myseľ tým, že si budeš nepretržite vedomý iba svojich vlastných chýb,
Toto sa myslí byť skrytým jogínom.

Patrul Rinpoche: Heart Treasure of Enlightened Ones, Shambala 1992

Kontinuita bdelého vedomia prítomnosti

Ukážka z knihy Čhögjal Namkhai Norbu Rinpočheho "O narodení, živote a smrti".

(z angličtiny přeložila Překladatelská skupina Komunity dzogčhenu)

Stabilní kontinuita bdělého vědomí (šežin, shes bzhin) přítomnosti (trenpa, dran pa) v každém aspektu našeho života je při jednání tří bran nejdůležitější ze všech možných faktorů, které způsobují nerovnováhu šťáv a organických složek jako jsou deficity, excesy, (nedostatky v některých aspektech jednání a přehánění v jiných) konflikty atd. a věcí, jež s tím souvisejí, o nichž jsme doposud mluvili.

Obecně řečeno, význam (tibetského) slova trenpa (dran pa) označuje pouhé vzpomenutí či vybavení si něčeho, co bylo zapomenuto a co je připomenuto, když to jisté okolnosti vrátí zpět do paměti. Podobně chápeme (tibetský) termín šežin (shes bzhin), jež označuje pouhý fakt, že si uvědomujeme něco, co víme. Je pravdou, že i toto jsou aspekty „bdělé přítomnosti“, „uvědomění“, nicméně nepředstavují kompletní význam vyjádření „kontinuita bdělého vědomí přítomnosti“ tak, jak se pojímá tady.

Skutečný význam „bdělé přítomnosti“ není jenom si pamatovat důležité téma jako objekt v naší mysli, ale spíše mít jeho živoucí mentální přítomnost, aniž bychom na ně za jakýchkoliv okolností zapomínali. Pokud máme například neustálé vnitřní uvědomění toho, že žijeme v čase a nikdy na to nezapomínáme, může nám to v mnoha ohledech pomoct, například pro nás nebude těžké se přizpůsobit změnám. Protože všechny aspekty prostředí, v němž žijeme, podléhají času, celý svět a všichni jeho obyvatelé se manifestují v našem vnímání jako svou povahou pomíjivé, nebudeme tudíž zbytečně mrhat svým životem a tak dále. Podobně, skutečným významem „bdělého vědomí“ není jenom uvědomovat si nějaké důležité téma, ale spíše označuje vědomí, které přesně zná positivní i negativní aspekty a je v naší mysli vždy jasně přítomné bez ohledu na dočasné faktory nebo jakékoliv mentální soudy. Toto bdělé vědomí okamžitě ví, co je třeba dělat a čeho se třeba vystříhat kdykoliv se objeví jakékoliv negativní okolnosti, přičemž vzniklou situaci nemusí nijak mentálně posuzovat.

--------------------------------

Výraz „kontinuita bdělého vědomí přítomnosti“ označuje vždy přítomné poznání, v němž jsou v mysli člověka „bdělost“ a „uvědomění“ neoddělitelné - ať je to muž či žena, ať je mladý nebo starý. Navíc každý kdo vstoupil do brány buddhistické cesty, především nauky ati dzogpa čhenpo a je tudíž praktikující, musí zajisté mít neustálé a autentické bdělé vědomí přítomnosti.

V každém případě ryzí kontinuita bdělého vědomí přítomnosti je velmi důležitým požadavkem v životě všech lidských bytostí bez ohledu na to, jestli vstoupili na stezku ati nebo nikoliv. Je tomu tak proto, že k utrpení zrození, stáří, nemoci a smrti, které jsou přirozenou součástí našeho života, se navíc odkloněním od bdělého vědomí přítomnosti vlivem primárních příčin připoutanosti, hněvu a nevědomosti a různých dočasných příčin zabýváme pouze sobeckými aktivitami. Prostřednictvím sekundárních příčin se pak objevují situace, které přinášejí utrpení a způsobují, že jsme my i ostatní nešťastní a (že jsme) bezútěšně nuceni zakoušet pouze utrpení.