Tento blog je osobnou stránkou, ktorá nevyjadruje pozície a názory žiadnej konkrétnej skupiny, ale výlučne jeho autora.

pondelok, 12. januára 2009

Ešte o karme


Nasledujúce je ukážka z knihy Čhögjal Namkhai Norbu Rinpočheho "Vzácna váza", kde sa pojednáva o negatívnych a pozitívnych činoch a ich dôsledkoch.

4. VYHÝBÁNÍ SE NEGATIVNÍM ČINŮM A ROZVÍJENÍ CTNOSTÍ: CVIČENÍ V MORÁLCE

4.1. VÝZNAM „NEGATIVNÍHO ČINU“

Tibetský termín digpa se zde překládá jako „negativní čin“ a doslova znamená „hrozba“ nebo „překážka“. Člověk zotročen emocemi může vlivem karmy nebo dualistické vize skrze nevhodné jednání těla, hlasu a mysli vykonat mnoho špatných činů, jejichž nahromaděné příčiny jsou sílou, jež může „ohrozit“, přerušit či zablokovat stezku k osvobození.

Vzhledem k tomu, že prvotními příčinami těchto „negativních činů“ je podmíněnost emocemi a vykonávání nectnostných činů těla, hlasu a mysli, praktikující musí zvlášť dbát o to, aby vždy udržovali bdělé vědomí přítomnosti a aby nepáchali jakékoli větší či menší negativní činy. Do doby, kdy tomu takto bude, je nevyhnutné identifikovat, jaké činy vedou k negativitě.

Obecně se pod negativním nebo nectnostným činem míní jakýkoli čin vykonaný tělem, hlasem a myslí, jehož účelem je přímo či nepřímo ublížit tělu, hlasu a mysli jiné bytosti. Avšak když se tím budeme zabývat podrobněji, zjistíme, že někteří lidé považují nějaký čin za ctnostný a jiní zas za nectnostný a naopak. To znamená, že je velice těžké ustanovit jasné rozlišení mezi „ctnostnými činy“ a „nectnostnými činy“. V každém případě na základě běžného náhledu vševědoucí Buddha Šákjamuni určil následující nejzávažnější negativní činy: deset nectnostných činů, pět činů s okamžitým následkem, pět, z hlediska závažnosti těmto pěti „blízkých“ činů, čtyři těžké činy a osm opačných činů.

4.2. DESET NECTNOSTNÝCH ČINŮ

Deset nectnostných činů zahrnuje činy, které jsou spojené s tělem:

1. Zabití

2. KrádežFont size

3. Špatné sexuální jednání[1]

Čtyři činy spojené s hlasem:

4. Lhaní

5. Pomlouvání

6. Urážení

7. Jalové řeči

Tři činy spojené s myslí:

8. Dychtění po majetku jiných lidí

9. Zlomyslnost (škodolibost)

10. Zaujetí (držení se) špatných náhledů[2]

4.3. ZPŮSOB, JAKÝM SE HROMADÍ NEGATIVNÍ (ŠPATNÁ) KARMA

Co se týče způsobu, jakým se hromadí negativní karma, můžeme si jako příklad vzít zabití. Za prvé musíme mít na mysli konkrétního člověka, kterého chceme zabít, a musíme mít také jasný záměr to udělat. Pak je nezbytné tento čin také skutečně spáchat. Nakonec musí být určitý člověk mrtvý. Musí existovat všechny tyto faktory. Z hlediska jiného přístupu jsou nezbytné jenom tři podmínky: záměr zabít, samotný čin a uspokojení ze zabití. Přestože existují tyto dvě různé interpretace, není rozdílu v tom, že se takto každopádně vytváří špatná karma.

4.4. DVA DRUHY NEGATIVNÍCH ČINŮ

Negativní činy mohou být každopádně dvojího druhu: vykonané a nahromaděné nebo nevykonané, ale stejně nahromaděné. V prvním případě máme záměr někomu uškodit, vykonáme to, a jsme tím uspokojeni. Ve druhém někomu nařídíme, aby provedl vraždu, a jsme tím také uspokojeni. To lze uplatnit na jakýkoli jiný negativní čin.

4.5. PĚT ČINŮ S OKAMŽITÝM NÁSLEDKEM

Pět činů s okamžitým následkem (dosl. bez intervalu) se takto nazývá proto, že v okamžiku smrti způsobí zrození přímo v nižších stavech bez vstoupení do přechodového stavu neboli barda. Jsou to:

1. Zabití vlastního otce

2. Zabití vlastní matky

3. Zabití arhata (neboli realizované bytosti)

4. Způsobení krvácení tathágaty se zlomyslným záměrem

5. Zasetí rozporů v sangze

4.6. PĚT BLÍZKÝCH ČINŮ

Pět činů blízkých činům s okamžitým následkem je:

1. Zabití bódhisattvy, což se svou závažností blíží zabití vlastního otce.

2. Znásilnění mnišky, čímž způsobíme porušení jejího slibu. Svou závažností se blíží zabití vlastní matky.

3. Zabití praktikujícího na cestě k osvobození se podobá zabití arhata.

4. Zničení stúp a jiných uctívaných objektů se blíží ublížení tělu tathágaty tak, že krvácí.

5. Ilegálně zpronevěřit příjem sanghy se podobá zasévání rozporů v sangze.

4.7. ČTYŘI TĚŽKÉ ČINY

Čtyři těžké činy jsou naproti tomu rozděleny do čtyř kategorií, každá o čtyřech pododdílech: těžké činy spojené s povyšováním, jako je přijímání zvláštní pocty, když to není vhodné. Dále jsou to těžké činy spojené s porušením, jako je nedodržení slibu, jež jsme někomu dali. Pak jsou těžké činy obvinění, jako je censurování někoho, kdo je hoden úcty, zatímco my sami jsme pod vlivem hněvu, a těžké činy, které jsou v rozporu, jako je držení se zcela špatného postoje.[3]

4.8. OSM OPAČNÝCH ČINŮ

Osm opačných činů je:

1. Hanobení ctnostných činů

2. Chválení či velebení špatných činů

3. Rušení vědomí ctnostného člověka

4. Způsobení přerušení hromadění zásluh někoho, kdo je naplněn vírou

5. Odvrhnutí vlastního mistra

6. Odvrhnutí vlastního božstva (jidamu)[4]

7. Odvrhnutí vlastních duchovních bratrů a sester

8. Porušení závazků (samájí), které jsme dali v přítomnosti posvátné mandaly[5]

Těchto osm činů je také třeba brát v úvahu během negativních činů, které způsobují překážky.

4.9. VÝSLEDKY NEGATIVNÍCH ČINŮ

Výsledky negativních činů mohou být čtvery: výsledek kompletního dozrání, výsledek, který odpovídá příčině, podmiňující výsledek, výsledek, který vytváří aktivitu člověka.[6] Výsledek úplného dozrání příčin utrpení v té či oné ze tří nižších sfér je dán množstvím nahromaděných emocí: nahromadění hněvu vytváří pekelnou karmickou vizi, nahromadění připoutanosti vytváří karmickou vizi préty a nahromadění nevědomosti vytváří karmickou vizi zvířat.

Z Lampy, která osvětluje stezku k vysvobození (op.12, str. 83,6):

„Výsledek odpovídající příčině zakoušíme jako osvobození od výsledku úplného dozrání a zrození v jiné formě existence. Je dvojího druhu: výsledek, který odpovídá příčině v činu, a výsledek, který odpovídá příčině ve zkušenosti.

Výsledek, který odpovídá příčině v činu, znamená, že na základě zvyku vykonávat jistý negativní čin se rodíme s predispozicemi (podvědomými sklony) jej vykonávat znovu, a tím vytvářet další karmu. Když si jako příklad vezmeme zabití, zrodíme-li se jako lidská bytost, od dětství máme zalíbení v zabíjení a budeme zruční ve vykonávání tohoto druhu negativních činů. Zrodíme-li se ve zvířecí říši, zrodíme se jako jestřáb, vlk nebo jiný predátor.

Výsledek odpovídající příčině ve zkušenosti naproti tomu znamená, že zakoušíme stejný druh utrpení, který vyplývá z předtím nahromaděných negativních činů. To může například způsobit, že se zrodíme jako mrtvě narozené dítě, což se může opakovat po mnoho životů, nebo že ve většině životů umíráme velmi mladí.

Někdy například, když se rodiče velmi trápí smrtí svého dítěte, je to dáno karmickým dluhem, který jsme měli a který jsme vytvořili tím, že jsme v minulých životech někoho zabili. Podobně když je někdo již od dětství trápen mnohými nemocemi a navzdory tomu, že se snaží používat všemožné léčebné kúry, nic nezabírá, pak se říká, že je to následek mučení zvířat v minulých životech.

Podmiňující výsledek určuje prostředí znovuzrození, jako je suchá a nepříjemná oblast (zóna), nebo místo, kde je náš život stále v nebezpečí díky hlubokým roklím, útesům a tak dále.“

.

Z Ústních instrukcí učitele Samantabhadry (Kunsang lame žalung) od Patrul Rinpočheho (op.2, str.138,10)

„Výsledek, který určuje aktivitu člověka, spočívá ve zvyšování stejného druhu negativního činu, jaký jsme byli zvyklí hromadit v minulých životech, čímž vytváříme nekonečné množství utrpení po mnoho životů. Hromadíme stále více a více své negativní činy, a tak se donekonečna přerozujeme v samsáře.“

4.10. ZPŮSOB ROZVINUTÍ CTNOSTNÝCH ČINŮ

Jsou různé druhy pozitivních činů. Jeden druh tvoří vyhýbání se provádění negativních činů, čímž automaticky hromadíme ctnostné činy. Například zřeknutím se zabití se zbavíme negativní karmy vzetí života.

Jiný typ tvoří ctnostné činy - protiklady nectností: například místo zabití zachránit či vykoupit život; místo kradení dávat, místo neřestného sexuálního jednání dodržovat morálku, místo klamání říkat pravdu, místo pomlouvání uklidňovat spory, místo urážení mluvit laskavě, místo nesmyslného klábosení mluvit smysluplně, místo bažení po bohatství druhých rozvíjet spokojenost, místo zlomyslnosti rozvíjet laskavost a dobrosrdečnost (milující laskavost), místo nesprávných představ založit své uvědomění na náhledu, který odpovídá skutečnosti.

Když má praktikující neustále sebekontrolu s čistým záměrem nebo záměrem přinášet užitek druhým, pak jakýkoli čin vykonaný tělem, hlasem nebo myslí se stává ctnostným. Proto také mohou mít ctnostné činy různé kategorie.

4.11. VÝSLEDEK CTNOSTNÝCH ČINŮ

Existují čtyři druhy výsledků, které se mohou projevit jakožto plod ctnostných činů: ctnostný následek, který odpovídá zásluhám (neboli kompletní dozrání), ctnostný následek, který odpovídá příčině, podmiňující následek a následek, který určuje aktivitu člověka.

„Ctnostným následkem, který odpovídá zásluhám“ se míní síla, která vede ke zrození mezi lidmi, asury či dévy světa vášně v závislosti na tom, zda jsme nahromadili malé, střední či velké množství zásluh. Vyšší nežli tyto tři druhy výsledků je zrození mezi dévy vyšších dimenzí existence (světy forem a bezforemné světy) jako výsledek nezrušitelné karmy, která je následkem praxí maditační stability.[7]

„Ctnostný následek, který odpovídá příčině v činu“ se projeví v přirozených sklonech člověka, ať už se zrodí v jakýchkoli vyšších stavech. Tyto dispozice ho vedou k radostnému vykonávání dobrých činů a vyhýbání se špatnému jednání.

„Ctnostný výsledek, který odpovídá příčině ve zkušenosti“ znamená, že se v našem životě objeví deset pozitivních okolností, které odpovídají (vyhýbání se) deseti nectnostným činům:

1. Dlouhý život a málo chorob je výsledkem toho, že jsme nezabíjeli jiné bytosti a nemučili zvířata.

2. Bohatství a žádné problémy se zloději či nepřáteli, když jsme nekradli.

3. Krásná a ctnostná partnerka a málo nepřátel, když jsme se zdržovali špatného sexuálního jednání.

4. Ostatní nás budou milovat a chválit, pakliže jsme nelhali.

5. Okruh našich známých nás respektuje tehdy, když jsme se zdržovali pomlouvání.

6. Vždy s námi zacházejí s láskou, zdržovali-li jsme se urážlivých řečí.

7. Naslouchají nám s pozorností a uznáním, když jsme se vyvarovali nesmyslného tlachání.

8. Snadno uskutečníme jakýkoli cíl, když jsme se zřekli chtivosti.

9. Nikdy nejsme vlečeni špatnými skutky, když jsme se zřekli zlovolnosti.

10. Máme správný náhled, který odpovídá skutečnosti, jako následek toho, že jsme se zřekli nesprávných představ.

Podle Ústních instrukcí učitele Samantabhadry od Patrul Rinpočheho (op. 2, s.187, 16):

„Co se týče podmiňujícího následku, který určuje prostředí (znovuzrození), rodíme se na příjemném místě, které je protikladem míst, jež se udávají jako následky deseti nectnostných činů.“



[1] V případě vysvěcených lidí to znamená mít pohlavní styk a v případě laiků nectnostné sexuální jednání.

[2] To v podstatě znamená nevěřit v zákon karmy, příčiny a následku.

[3] Šestnáct těžkých činů, rozdělených do čtyř kategorií, je: Čtyři těžké činy spojené s tím, že je nám projevována úcta: 1. tím, že přijmeme pozici mudrce, a je nám projevována hluboká úcta, 2. přijímání poct od mnicha, 3. přijímání poct od velkého praktikujícího, 4. přijímání poct a dárků od tantrických praktikujících.

To však nezahrnuje příklady, kdy se tak děje i oproti vlastním přáním nebo když jsme motivováni čirou nezbytností.

Čtyři těžké činy spojeny s překročením: 5. nedodržení slibu, 6. porušení slibů vozu šrávaků, 7. překročení závazku tréninku vozu bódhisattvů, 9. poškození samájí (slibů) tantry.

Čtyři těžké činy, které mají co do činění s cenzurou: 9. trvání na tom, že osvícené bytosti mají chyby vlivem nevědomosti, 10. překrucování pravdy vlivem pýchy, 11. zpochybňování dobrých vlastností společníků vlivem své žárlivosti, 12. vzdání se božstva a přijetí jiného vlivem sektářství.

Čtyři těžké činy, které jsou v kontrastu: 13. vyzývavé vychvalování významu nejvyšší stejnosti (např. konceptualizovat absolutno), 14. činy, které jsou v rozporu se skutečnou kondicí, 15. vytváření nebo provokování sekundárních příčin, které vedou k pěti „okamžitým“ činům, 16. špatné pochopení deseti nectnostných činů, to jest považovat je za ctnostné. (O. N.)

[4] To jest porušení vlastního závazku praktikovat sádhanu jidamu.

[5] Waiving samáje, které jsme přijali během iniciace.

[6] V tibetštině nam min gji drebu, gju thun gji dre bu, wang gi dre bu, kje bu čhe pe dre bu.

[7] V tibetštině mijowe le.


8 komentárov:

Arjunai povedal(a)...

Tieto pravidla sú pekné, ale vhodné tak na život napr. v Ladaku.

Nie je mi ale jasné, že keď stojí niekto na čele štátu, alebo v zodpovednej funkcii, kde musí podliehať obrovským tlakom a dilemam (napr. Hitler, Stalin, Churchill, Rosewelt) alebo dnes predstavitelia Izraela či Hamasu, keď sa jedná o kolektívne rozhodovanie a jednanie, tak mi nie je jasné, ako sa podelí zlá karma medzi zúčastnených? To nemusí byť jednoduché...

Karma Gyalpo Dondrub povedal(a)...

Asi Ta dost dobre nerozumiem: preco v Ladaku? Co Ti nie je jasne? Bavime sa o troch podmienkach:

1. Zamer
2. Cin (priamy/nepriamy)
3. Uspokojenie z neho

To je cely problem. Ziadna kolektivna vina. Ak v dobrom umysle a presvedceni (napr pod vplyvom klamnej propagandy) volim nejaku stranu, neznamena, ze suhlasim s jej zlocinmy, alebo ze mam uspokojenie z nich, a pod. To je potom na lidroch danej organizacie, ze ucelovo klamali, aby sa dostali k moci, ktoru neskorsie zneuzivaju.

Buddhisticky postoj je jasny a definovany tromi bodmi, ktore maju logiku nezavislo na case a podmienkach. To je vsetko. Je to sedliacky jednoduche, ziadne zahady, kolektivne viny, a pod. Ked je niekto v cele statu, jasne ze celi tlakom, ale jednak sa tam dostal dobrovolne a jednak je to stale o tom s akym zamerom a ako jedna, nic viac. Ak som napr v zajati, ako vojak, donuteny niekoho zastrelit proti svojej voli a presvedceniu, chybaju dve podmienky 1. a 3., ziadny plny potencial karmy nevznika. Ak je to inak, tak vznika. Neviem comu nerozumies.

:)

Arjunai povedal(a)...

S tym Ladakom som to myslel tak, ze je tam jednoduchý a prehľadný život, kde sa tieto pravidlá dajú transparentne používať; to ale nie je prípad modernej spoločnosti (nanajvýš na rodinnej úrovni, prípadne v malej komunite).

Zober si Hitlera: nikdy nikoho nezabil, ani nedal explicitny prikaz na zabitie kohokolvek; s ludmi vcelku dobre vychadzal, i so zvieratami, dokonca bol presvedcenym vegetarianom. Aj ked nenavidel Zidov, pokial viem, neexistuje nim podpisany prikaz na to, co sa dialo v koncentrakoch.

Rozhodne, nebol u nemho zamer zabijat (na osobnej urovni), ani ci, a asi ani uspokojenie, aj ked urcite nebol ziaden pacifista. Ale on sa na tie obete dival ako na nevyhnutnu cenu, ktoru treba zaplatit, aby jeho sukmenovci zvitazili.

A rovnako sa v podstate chovali aj ostatni spojenecki vodcovia: ked si vojvodca, tak sa na smrt vojakov nemozes divat ako nejake utlocitna tetka; ostatne rovnako aj lekari vraj casom musia do istej miery sa znecitlivit voci ludksemu utrpeniu, inac by nemohli dobre vykonavat svoju profesiu (to som len pocul, ale neviem, ci je to tak, len to povazujem za pravdepodobne).

Karma Gyalpo Dondrub povedal(a)...

Ak mas na mysli pravidla:

1.Zamer
2.Cin
3.Uspokojenie

tak s Tebou nesuhlasim. To sa da aplikovat vsade a vzdy.

Priklad Hitlera: niekto mal zamer a uspokojenie a nariadil cin. Ten vytvaral plny potencial karmy. Veci sa predsa nediali tak, ze nikto nic neprikazal. Vojaci sa nerozhodli sami postavit koncentraky aby vyhladili zidov. To bol niekoho zamer, prikaz. Cin bol v takom pripade nepriamy. A verim tomu, ze Hitler to uspokojenie mal. :o)

Co sa tyka lekarov: ich zamer je pomoct cloveku, hoci mu docasne sposobuju bolest. Uspokojenie z cinu je v ich pripade radost z vyliecenia. Alebo aspon z ulavy bolesti. Zamer je velmi dolezity cinitel, pretoze podla mahajany mozes niekedy vstupit do negativneho cinu z dobrym zamerom, cim vytvaras pozitivnu karmu. Ale to sa moze lahko zvrhnut na ospravedlnenie typu "vyssie zamery", ci "zaujem vacsiny".

Ja tam fakt nevidim nic zasmodrchane.

:o)

Arjunai povedal(a)...

OK. Ja robim (alebo skor upravujem, lebo su z vacsej casti hotove) programy pre firmu v ktorej pracujem. Aj ked to robim rad, nie je to priamo moj zamer, skor nutnost, lebo samozrejme, niecim sa zivit musim. Lepsie alebo horsie, tie upravy aj vykonam. Obcas mam aj uspokojenie (ked sa vec vydari), ale je to viac-menej esteticke uspokojenie.

Podla teba 8 hodin denne vytvaram dobru, zlu alebo ziadnu karmu?

Karma Gyalpo Dondrub povedal(a)...

Vytváraš karmu práce na PC, ktorá Ti v budúcnosti prinesie prácu na PC, alebo nejaké spojenie s PC. Karma sa nedelí nevyhnutne len na poz a neg, ale moze byt aj neutrálna z tohto pohladu. Tvoj primarny zamer je mat zamestnanie, v ramci neho mas ostatne zamery, napr. dokoncit, ci urobit nieco, potom to robis a potom mas nejake uspokojenie, napr. "Konecne som to dokoncil a mozem ist domov."

Dalej, ak je Tvoja primarna/hlavna emócia nevedomost, orientuje Ta to skor k oblasti zvierat, ak je to chamtivost tak k pretom, ak je to hnev/nenavist tak k peklam.

Je to jednoduche, ziadne klucky, ani zahady.

:o)

Arjunai povedal(a)...

Medzi 10 necnostnymi cinmi su jalove reci.

Celkom by ma zaujimalo -- ako programatora -- ci sa pisanie programov da povazovat za "jalove reci". Predpokladam, ze jalovymi recmi sa rozumeju reci, ktore odvadzaju od Cesty -- a to teda programovanie vydatne robi...:-)

Anonymný povedal(a)...

Diky za zajimavy blog