Tento blog je osobnou stránkou, ktorá nevyjadruje pozície a názory žiadnej konkrétnej skupiny, ale výlučne jeho autora.

pondelok, 28. mája 2007

Vlastnosti skutočného učiteľa Dharmy - alebo, malé vysvetlivky k sekcii DHARMA-COLA

Nasledujúce je výňatok z druhej kapitoly knihy "Vzácna váza" od Čhögjal Namkhai Norbu Rinpočheho, ktorá okrem iného pojednáva aj o kvalitách učiteľov -guruov- vhodných k nasledovaniu a naopak, učiteľov, ktorých by sme radšej nemali nasledovať. Pridal som to na podnet môjho vadžra-brata, aby som trošku odôvodnil sekciu "DHARMA-COLA", ktorej cieľom je upozorniť jej návštevníka na rôzne kulty, ktoré sa tvária -spočiatku- ako skupiny, ktoré prezentujú čistú spiritualitu. Obzvlášť husté sú odkazy na skupiny, ktoré čerpajú z buddhizmu a tvrdia, že už iba oni majú teraz skutočné pochopenie, čo buddhizmus je, či bol.



6.2. JAK SE STÁT ZBĚHLÝM VE ZKOUMÁNÍ UČITELE

Abychom mohli dosáhnout osvobození, musíme jako praktikující následovat kvalifikovaného učitele. Především pak je absolutně nezbytné následovat učitele, který už osvobodil svůj stav prostřednictvím stejného pochopení, aby v naší mysli mohlo povstat pochopení dzogpa čhenpo. Proto je v první řadě nezbytné správně rozpoznat charakteristiky učitele, kterého je dobré následovat.

Když hovoříme o „následováníhodném učiteli“, neměli bychom si myslet, že se jedná o někoho, kdo je pouze slavný nebo má titul tulku nebo reinkarnace velkého lamy, nebo někoho, kdo umí pouze chytře komentovat texty dharmy, nebo dokonce ani někdo, kdo umí správně udělit tantrickou iniciaci tím, že položí ceremoniální vázu na hlavu praktikujícího a bude odříkávat mantry obsažené ve specifickém rituálním textu. Veškerá literatura súter a tanter obsahuje popis charakteristických kvalit učitele nebo gurua. Na základě toho, co se píše v těchto textech, se musíme naučit rozlišovat mezi charakteristikami kvalifikovaného učitele a učitele, kterého není dobré následovat.

6.2.1. CHARAKTERISTICKÉ VLASTNOSTI UČITELE, KTERÉHO JE DOBRÉ NÁSLEDOVAT

Lampa, osvětlující cestu k osvobození od Adzam Drugpy podává krátký popis (vlastností) kvalifikovaného učitele (op.12, s.177, 5):

„Protože se charakter běžných lidí snadno mění podle toho, jaké mají přátele či společníky a jaké jsou náhodné okolnosti, je nevyhnutelné vždy následovat ctnostného učitele a ctnostné společníky. Napodobujíce učitele minulosti (se snažme stále více a více) rozvíjet vlastní kvality, ať už jsou jakkoli skromné.“

Dnes žijeme v době úpadku a emoce se projevují velice intenzivně. Objevilo se mnoho nešťastníků postižených závažným nedostatkem „špatného náhledu“, kteří se v minulých životech nedostatečně očišťovali a neměli přání (následovat Dharmu). Tito lidé následují nesprávné náhledy, které je vedou na špatné stezky. Jsou obelháváni démony, kteří na sebe vzali nejrůznější podoby, aby vytvářeli překážky. Ze všech těchto důvodů je těžké najít učitele, který má všechny charakteristické vlastnosti, jež se uvádějí ve vzácných sériích tanter. V každém případě se říká, že učitel, kterého je dobré následovat, by měl mít tyto vlastnosti:

1. Očistil svou mysl dodržováním tří slibů - vnějších slibů pratimókši, vnitřních slibů bódhisattvy a tajných slibů tajné mantry.

2. Má hluboké vědomosti založené na poznání spisů súter a tanter.

3. Jeho mysl je prostoupena velkou láskou a soucitem vůči všem živým bytostem.

4. Má dokonalé poznání tří vnějších sekcí súter a vnitřních sekcí tajných manter. Dokáže provádět rituály čtyř sérií tanter.

5. Vnitřně realizoval zvláštní kvality osvícení.[1]

6. Má schopnost přitahovat šťastlivé žáky prostřednictvím „čtyř postojů, které přitahují“: dávání, laskavá mluva, (schopnost) přizpůsobit se kondicím žáků a jednat v souladu s tím, co učí.[2]

(V textech) se říká, že bychom takového učitele měli následovat. Především o učitelích Tajné mantry vadžrajány se říká, že by:

1. Měli nechat dozrát svůj stav skrze nepřetržitý proud iniciací, popsaný ve vzácných sériích tanter.

2. Neměli by porušit samáje a sliby, které dali během iniciací.

3. Měli by mít málo rušivých myšlenek a emocí, a následkem toho by měli být skromní a klidné povahy.

4. Vnitřně by měli chápat pravý smysl tantry s ohledem na cestu a plod Tajné mantry vadžrajány.

5. Měli by mít kompletní znamení přístupu a dosažení (obecně zahrnují čtyři přístupy a dosažení /ňen drub ži/ celou tantrickou praxi spojenou s vizualizací božstva a recitací mantry. Může ale také odpovídat jiným aspektům vadžrajány. Viz část druhá, kapitola pátá: 2.8.10.4.), jako je vize božstva-jidamu atd.

6. Měli by být osvobození skrze pochopení a uskutečnění skutečného významu základní podstaty.

7. Měli by mít mysl naplněnou soucitem a následně se zajímat pouze o dobro druhých.

8. Měli by být oproštěni od připoutanosti k tomuto světskému životu a nebýt vtaženi do mnoha aktivit.

9. V jejich zájmu by měl být jejich příští život. Měli by být pilní a jejich mysl by měla být obrácená k Dharmě.

10. Poznání, že samsára je utrpením, by v nich mělo probouzet veliký smutek, který by měli předávat ostatním.

11. Měli by být dovední ve vedení žáků jakýmikoli vhodnými prostředky, které odpovídají jejich různým kondicím a schopnostem.

12. Měli by vykonávat instrukce svých vlastních učitelů a udržovat proud zplnomocnění linie.

V (textech se říká), že bychom měli následovat takovéto učitele. Především učitele, kteří předávají tajné instrukce,[3] jak se říká v jedné tantře:

„Měl by být moudrý a nezapletený do mnoha činností,

měl by v něm dokonale uzrát pravý smysl konečné podstaty,

neměl by zanedbávat přání (svých žáků):

to jsou charakteristiky učitele tajné mantry.“

„To znamená, že někdo, kdo cvičil svou mysl ve stavu bódhičitty, to jest ve skutečném významu tantry, a skutečně pochopil její základní povahu, je nejlepší a nejvyšší mudrc. Vnitřně se nezabývá mnoha činnostmi spojenými s osmi světskými dharmami (osmero světských dharem neboli zájmů /džig ten čhö gje/ je: zisk a ztráta, sláva a hana, chvála a obvinění a radost a smutek).

Jeho zkušenost by měla být zcela v souladu s filozofickými rozbory a spisy, což mu umožňuje předávat skutečný smysl podle úrovně pochopení žáků. Může to být někdo, koho skrze přímé a nepřímé znaky poznáváme jako učitele, se kterým jsme spojeni z minulých životů a vůči němuž pociťujeme silnou náklonnost, neboť se zcela liší od jiných. Nebo se můžeme setkat s učitelem, jehož nauky, ať už jsou jakékoli, jsou protijedem na naše emoce a skutečně nám pomáhají: v těchto případech musíme učitele následovat bez ohledu na jeho vnější znaky a na to, jak se nám může jevit. V každém případě nejdůležitější je, aby obdržel proud zplnomocnění linie a aby byl na základě vlastní zkušenosti schopen vysvětlit základní body náhledu, meditace a jednání.“

A (op.12., s. 182, 6):

„Učitele, který má (duchovní) kvality, bychom měli považovat za manifestaci soucitné energie a moudrosti všech buddhů deseti směrů, který na sebe vzal lidskou podobu, aby přinášel užitek cítícím bytostem. Jeho soucitná energie a proud požehnání jsou tudíž stejné jako soucit a požehnání Buddhy. Máme-li s ním dobrý vztah, můžeme dosáhnout osvícení v jediném životě. Ale i když s ním máme špatný vztah, (jednoho dne) budeme určitě vysvobozeni ze samsáry.“

Navíc Ústní instrukce učitele Samantabhadry od Patrul Rinpočheho uvádí:

„Když se hovoří o tom, že bychom měli učitele inteligentně zkoumat, znamená to, že to musíme udělat ještě před přijetím iniciací a nauk. Má-li všechny kvality (skutečného) učitele, měli bychom ho následovat, ne-li, pak ne. Ale když už jednou začnete následovat (učitele), pak byste ve všem, co dělá, měli vidět pouze dobro. Měli byste myslet pouze na jeho kvality či dobré vlastnosti a rozvíjet čistou vizi a důvěru. Když myslíte na jeho chyby (a kritizujete ho atd.), povstane nekonečné množství překážek.

Přestože zkoumat učitele obecně znamená pozorovat, zda má či nemá vlastnosti uváděné v sútrách a tantrách, je nade vše nezbytné, aby měl bódhičittu,[4] neboť zkoumání se může zúžit na to, jestli (učitel) má bódhičittu nebo nikoli. Pokud má bódhičttu, bude se snažit svým žákům přinášet užitek v tomto i příštích životech a následně se vše ukáže jako užitečné. Instrukce takového učitele, jsa v souladu s mahájánou, se v každém případě stanou dokonalou cestou.

Naproti tomu učitelé bez bódhičitty, kteří jsou připoutáni ke svým vlastním, osobním zájmům, nebudou s to skutečně pomoci svým žákům. Jejich nauky, byť se mohou zdát jakkoli hluboké a neobyčejné, se nakonec ukážou jako pouhé prostředky, sloužící zájmům tohoto pozemského života. Takže všechny faktory zkoumání učitele mohou být shrnuty do tohoto základního bodu: učitel, který oplývá bódhičittou, ať už se zdá být jakýkoli, je hodný následování.

Ti, kteří nemají bódhičittu, přestože z počátku mohou jevit kvality snahy o osvobození, toho, jak jsou smutní a znechucení ze samsáry, jaké mají schopnosti praktikovat a jednat atd., bychom neměli následovat. (Někdy) jsou však speciální vlastnosti velkých mudrců skryté, a jakkoli se běžní lidé, jako my, snaží je zkoumat, nebudou schopni je objevit. Navíc se tito pokrytečtí a podvodní lidé, zběhlí v předstírání, tváří jako by měli auru svatosti. Nicméně nejdůležitějším učitelem je ten, se kterým máme spojení z minulých životů. Když při setkání s učitelem nebo při zaslechnutí jeho hlasu či při pouhé zmínce o jeho jméně v nás povstane taková důvěra, že se nám až vlasy budou stavět na hlavě, která může v jediném okamžiku změnit náš náhled, pak se očividně jedná o učitele, se kterým máme vztah z minulých životů, a tak jej nepotřebujeme zkoumat.“

A (op.2, s.129, 5):

„To, jestli se setkáme se svým učitelem či nikoli, závisí na našem náhledu, zda je čistý nebo nečistý, a na síle naší karmy. Měli bychom tudíž považovat učitele, který nám laskavě předává duchovní rady a nauky - jakkoli se může jevit -, za samotného Buddhu a vždy k němu takto přistupovat.[5] Kdybychom neměli dobrou karmu z minulých životů, pak bychom neměli to štěstí setkat se s dobrým učitelem. Když máme nečistý pohled, pak i kdybychom se setkali se samotným buddhou, nedokázali bychom poznat jeho kvality. Takže naším nejdůležitějším učitelem je ten, kterého potkáváme díky karmě z minulých životů a který nám s láskou dává nauky.“

6.2.2. CHARAKTERISTIKY UČITELE, KTERÉHO NENÍ DOBRÉ NÁSLEDOVAT

O vlastnostech učitele, kterého není dobré následovat, říká Lampa, osvětlující cestu k osvobzení od Adzom Drugpy (op.1, s. 182,1):

1. Ti, kteří i když nemají schopnost studovat, přemýšlet a meditovat, jsou pyšní na svou prestižní pozici.

2. Ti, kteří i když stěží mají (duchovní kvality), se zajímají pouze o osm světských dharem a přijímají žáky bez rozlišování a pokrytecky, předávají iniciace a instrukce bez toho, že by měli povolení svého učitele.

3. Ti, kteří mají pouze suchý náhled (utvořený) z pouhých slov, nesprávně chápou hluboký smysl a stejně tak ho předávají.

4. Ti, kteří i když nemají žádné duchovní kvality, se živí poctami, kterými je zahrnují běžní lidé, a věří, jak jsou sami velice důležití.

5. Ti, kterým schází pocity lásky a soucitu bódhičitty: všem těmto bychom se neměli svěřit.

Lung (Cal čhen trug pa) říká:

„Nauky učitele bez vlastností, který je jako opice,

i když předává tajné instrukce, určitě nás pouze přivedou na špatnou stezku.“

A velký Orgjen (Padmasambhava) řekl:

„Nezkoumat učitele je jako pít jed.

Nezkoumat žáka je jako skočit z útesu.“

To vše je velmi jasné. Navíc Džigme Lingpa v Bojovém vozu dvou pravd říká:

„Bráhmani, kupříkladu, ctí pouze svou rodinnou linii, ze které pocházejí. Kromě (zájmu o) védy a magická zaříkávadla nemají potřebu dosáhnout osvícení. Pevně se drží tradice svých předků, která nemá žádný vztah s Buddhovou naukou. Jiní jsou zas pyšní na svou rodinu z otcovy nebo matčiny strany, snaží se upevnit své postavení, jak jen to jde, a zabývají se světskými záležitostmi a politikou, jako by to byla svatá Dharma. Jsou zcela pohlceni rozptýlením a materiálními věcmi bez nejmenšího spoléhání se na moudrost ze studia, přemýšlení a meditace. Jsou zas jiní, kteří ze strachu, aby se moc a bohatství jejich sídla nezmenšily, myslí pouze na šíření své světské slávy a prestiže. Jejich studium a praxe jsou bídné.

Vysvětlují rozsáhlé a hluboké nauky druhým, zatímco sami myslí pouze na obchody, na zisky ze svých sklizní, na to, jak rušit život druhých, a na získávání materiálního bohatství. S těmito připoutanostmi zcela přebírají staré zvyky svých říší a rodin, čímž nevyhnutelně odporují tomu, co učí, jako mlýn se dřevěným mlýnským kolem (který pouze opotřebovává sám sebe).

Ti, kteří nedostatečně studovali a postrádají kvality (které se dostavují jako následek poznání) textů, ti, kteří nevědí, co přijímat a co odmítat, a tak svým jednáním porušují své sliby a samáje, ti, kteří postrádají moudrost, která pramení z pochopení esenciální podstaty, ale předstírají jednání, jako by měli dokonalou realizaci, ti, jejichž řeka lásky a soucitu vyschla, ale kteří učí pouze kvůli úctě a zisku: tak jako šílenec, na kterého se spoléháme, nás vždy přivede na špatnou stezku, všichni ti nás pouze přivedou za útes falešné dharmy do propasti špatného náhledu.“

Jak jsme si přečetli, abychom se nemuseli vystavovat riziku sebeklamů, musíme se naučit správně zkoumat a jasně rozpoznávat kvality, které povstávají z následování opravdového učitele, a chyby, které se objeví, následujeme-li učitele, jenž pouze předstírá, že takový je, i když ve skutečnosti nemá vůbec žádné duchovní kvality.

To je velmi důležitý faktor na cestě.



[1] V tibetštině pang tog kji jön ten, doslova kvality vzešlé z překonání (překážek) a získání (vševědoucnosti), jako výsledek uvedení skutečného významu (nauk) do praxe.

[2] V tibetštině du we ngö po ži - viz kapitola 4. 6. 2. 3.

[3] „Tajné instrukce“ čili upadéša (man ngag) často, jako v tomto případě, znamená (že učí) naukám dzogčhenu atijógy.

[4] V tomto smyslu bychom měly chápat bódhičittu jako ryzí a úplný soucit.

[5] Dosl. vždy ho takto rozpoznávat - pozn. překl.

1 komentár:

Anonymný povedal(a)...

skuska pridania komentara...